|
|
Zásada superficies solo cedit a její význam v pozemkovém právu
Štěpánková, Jana ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Práce si klade za cíl popsat pojetí superficiální zásady v kontextu platné právní úpravy a vlivu zakotvení superficiální zásady na pozemkově právní vztahy. V důsledku znovuzavedení superficiální zásady do právního řádu České republiky zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se vše, co je spojeno se zemským povrchem, stává součástí daného pozemku. Práce je rozdělena do pěti strukturovaných kapitol. První kapitola je věnována pozemkovému právu jako interdisplinárnímu oboru. Druhá kapitola tvoří určitý můstek pro vysvětlení klíčového významu superficiální zásady v rámci kontextu pozemkového práva. Třetí kapitola se věnuje historickému nástinu vývoje právních vztahů k nemovitým věcem na území českých zemí včetně uvedení římské úpravy jako východisku superficiální zásady. V další části práce je obsažen výklad nejdůležitějších právních institutů související se superficiální zásadou, a to v kontextu platného práva. Kapitola dále popisuje výjimky ze zásady dokazující tvrzení, že aktuální právní pojetí superficiální zásady není absolutní. Pátá část práce je zaměřena na rozbor vybraných pozemkově právních vztahů ovlivněných superficiální zásadou.
|
|
|
Státní pozemkový úřad
Pernicová, Martina ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Jako téma této rigorózní práce jsem vybrala nově vzniklý Státní pozemkový úřad. Cílem této práce je poskytnout komplexní analýzu jeho vzniku, organizace, činnosti a působnosti mu udělené právní úpravou s důrazem na převzetí činnosti Pozemkového fondu České republiky a rovněž transformaci činnosti a funkce Státního pozemkového úřadu v návaznosti na nový zákon č. 185/2016 Sb., který mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Hlavní část této práce představuje popis smluvních převodů zemědělských pozemků, které jsou součástí zemědělského půdního fondu a převody ostatních pozemků; restituci majetku konfiskovaného státem fyzickým osobám a církvím a náboženským společnostem v rozhodném období od 25.2.1948 do 1.1.1990; hodnocení rozdílů vypořádání restitučních nároků fyzických osob a církví se státem; privatizace státního majetku; jednoduchých a komplexních pozemkových úprav. Práce je rozdělena do sedmi kapitol. V první kapitolu se zaměřuji na vysvětlení základní terminologie a institutů, které dají čtenáři vhled do české právní úpravy. V druhé kapitole popisuji transformaci Pozemkového fondu České republiky v Státní pozemkový fond a jeho základní popis a organizaci. Následně uvádím základní...
|
|
|
Právní režim pozemků v hornictví
Sochovský, Vít ; Drobník, Jaroslav (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Shrnutí Tato diplomová práce pojednává o právním režimu pozemků v hornictví. Těžba nerostů a hornická činnost jako taková jsou již ze své podstaty velmi úzce spjaty s půdou a pozemky. Práce nabízí ucelený pohled na pozemkové právní vztahy v rámci jednotlivých fází hornické činnosti od průzkumu ložisek až po likvidaci a zajištění důlních děl, přičemž popisuje klíčové problémy jak z pohledu vlastníků dotčených pozemků, tak také těžebních organizací. Právní vztahy vznikající při hornické činnosti jsou velmi výrazně ovlivněny samotným jejím charakterem. V oblasti horního práva se střetávají zcela protichůdné zájmy. Zájem těžební organizace na dobývání nerostů se velmi často dostává do konfliktu se zájmem vlastníka pozemku, pod jehož povrchem se ložisko nachází. Svou roli pochopitelně hraje také stát, který v těchto vztazích vystupuje jednak jako vlastník nerostného bohatství, ale také jako autorita hájící veřejné zájmy. Úvodní kapitola definuje základní pojmy, jež jsou pro zvolené téma zásadní. Další kapitoly, jejich členění a řazení, korespondují s jednotlivými fázemi hornické činnosti tak, jak probíhají ve skutečnosti. Vyhledávání a průzkum ložiska představuje první fázi hornické činnosti. V kapitole věnované této aktivitě se práce zaměřuje zejména na řízení o stanovení průzkumného území a chráněného...
|
|
|
Zásada superficies solo cedit a její význam v pozemkovém právu
Švarc, Ondřej ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Tématem této diplomové práce je návrat zásady superficies solo cedit do českého právního řádu. Práce má za cíl komplexní náhled a analýzu problematiky této zásady na základě jejího zasazení do historického i soudobého kontextu. Dalším z cílů této práce je pohled na zápis zásady včetně souvisejících institutů do veřejného seznamu - katastru nemovitostí. Diplomová práce je rozdělena do tří částí. První část této práce sleduje vývoj superficiální zásady napříč historií, včetně komparace jejího užití v daných právních řádech. Tato část začíná pohledem na římské soukromé právo a jeho vybrané instituty, které byly na základě recepce římského práva přejaty do soudobého českého práva soukromého. Prostor je v této části rovněž věnován právu habsburské monarchie a ustanoveními ABGB, platného na našem území až do roku 1950. Závěr této části je věnován pozemkovému právu v socialistickém Československu a zejména občanskému zákoníku z roku 1964. Následující část je stěžejní kapitolou této práce. Má za cíl nabídnout ucelený pohled na znovuzavedení institutu superficiální zásady v kontextu nejen samotného občanského zákoníku z roku 2012, ale rovněž dalších souvisejících právních předpisů, zejména z hlediska výjimek stanovených v předpisech veřejného práva. Jsou zde vysvětleny vybrané právní pojmy se zásadou...
|
|
|
Zásada superficies solo cedit a její význam v pozemkovém právu
Švarc, Ondřej ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Tématem této diplomové práce je návrat zásady superficies solo cedit do českého právního řádu. Práce má za cíl komplexní náhled a analýzu problematiky této zásady na základě jejího zasazení do historického i soudobého kontextu. Dalším z cílů této práce je pohled na zápis zásady včetně souvisejících institutů do veřejného seznamu - katastru nemovitostí. Diplomová práce je rozdělena do tří částí. První část této práce sleduje vývoj superficiální zásady napříč historií, včetně komparace jejího užití v daných právních řádech. Tato část začíná pohledem na římské soukromé právo a jeho vybrané instituty, které byly na základě recepce římského práva přejaty do soudobého českého práva soukromého. Prostor je v této části rovněž věnován právu habsburské monarchie a ustanoveními ABGB, platného na našem území až do roku 1950. Závěr této části je věnován pozemkovému právu v socialistickém Československu a zejména občanskému zákoníku z roku 1964. Následující část je stěžejní kapitolou této práce. Má za cíl nabídnout ucelený pohled na znovuzavedení institutu superficiální zásady v kontextu nejen samotného občanského zákoníku z roku 2012, ale rovněž dalších souvisejících právních předpisů, zejména z hlediska výjimek stanovených v předpisech veřejného práva. Jsou zde vysvětleny vybrané právní pojmy se zásadou...
|
|
|
Zásada superficies solo cedit a její význam v pozemkovém právu
Štěpánková, Jana ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Práce si klade za cíl popsat pojetí superficiální zásady v kontextu platné právní úpravy a vlivu zakotvení superficiální zásady na pozemkově právní vztahy. V důsledku znovuzavedení superficiální zásady do právního řádu České republiky zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se vše, co je spojeno se zemským povrchem, stává součástí daného pozemku. Práce je rozdělena do pěti strukturovaných kapitol. První kapitola je věnována pozemkovému právu jako interdisplinárnímu oboru. Druhá kapitola tvoří určitý můstek pro vysvětlení klíčového významu superficiální zásady v rámci kontextu pozemkového práva. Třetí kapitola se věnuje historickému nástinu vývoje právních vztahů k nemovitým věcem na území českých zemí včetně uvedení římské úpravy jako východisku superficiální zásady. V další části práce je obsažen výklad nejdůležitějších právních institutů související se superficiální zásadou, a to v kontextu platného práva. Kapitola dále popisuje výjimky ze zásady dokazující tvrzení, že aktuální právní pojetí superficiální zásady není absolutní. Pátá část práce je zaměřena na rozbor vybraných pozemkově právních vztahů ovlivněných superficiální zásadou.
|
|
|
Státní pozemkový úřad
Pernicová, Martina ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Jako téma této rigorózní práce jsem vybrala nově vzniklý Státní pozemkový úřad. Cílem této práce je poskytnout komplexní analýzu jeho vzniku, organizace, činnosti a působnosti mu udělené právní úpravou s důrazem na převzetí činnosti Pozemkového fondu České republiky a rovněž transformaci činnosti a funkce Státního pozemkového úřadu v návaznosti na nový zákon č. 185/2016 Sb., který mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Hlavní část této práce představuje popis smluvních převodů zemědělských pozemků, které jsou součástí zemědělského půdního fondu a převody ostatních pozemků; restituci majetku konfiskovaného státem fyzickým osobám a církvím a náboženským společnostem v rozhodném období od 25.2.1948 do 1.1.1990; hodnocení rozdílů vypořádání restitučních nároků fyzických osob a církví se státem; privatizace státního majetku; jednoduchých a komplexních pozemkových úprav. Práce je rozdělena do sedmi kapitol. V první kapitolu se zaměřuji na vysvětlení základní terminologie a institutů, které dají čtenáři vhled do české právní úpravy. V druhé kapitole popisuji transformaci Pozemkového fondu České republiky v Státní pozemkový fond a jeho základní popis a organizaci. Následně uvádím základní...
|
|
|
Pozemkové právo a právní vztahy k vysazeným kulturám
Prát, Eduard ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou pozemkového práva a právních vztah k vysazeným kulturám, tedy p esn ji rostlinstvu, které se na pozemku nachází s d razem na rostliny cílen p stované. Velký význam je kladen na vlastnictví rostlin a plod . Pozemkové právo je jedno z nejd ležit jších odv tví ob anského práva, a protože zákon . 89/2012 Sb., ob anský zákoník, p inesl v oblasti pozemkového práva p evratné zm ny, pojednává tato práce o pozemkovém právu v souladu s tímto zákonem tak, aby bylo možné z eteln pochopit veškeré souvislosti i nova. Tato práce se také zabývá použitelnou judikaturou a tam, kde je to žádoucí, i úpravou prvorepublikovou a rakouskouherskou, na kterou ada institut navazuje. Text práce je rozd len do ty hlavních kapitol, ty jsou azeny na dv úrovn podkapitol, a záv r. V první z hlavních kapitol se práce v nuje základnímu d lení, pramen m, výchozím institut m a úvodu do problematiky. Práce se zde zabývá teorií do té míry, do které je pot ebná pro pot eby pozemkového práva a právním vztah m k rostlinstvu. Navazuje druhá z hlavních kapitola, a to kapitola poskytující historický exkurz, který je nezbytný pro pochopení dalšího vývoje pozemkového práva a sou asné situace. Tato kapitola je d lena podle významných historických milník a p edevším p ibližuje, jakým zp sobem se vyvíjelo...
|
|
|
Pozemky ve spojení s vodními díly
Heská, Zlatuše ; Humlíčková, Petra (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Diplomová práce pojednává o právech a povinnostech vlastníků pozemků a vodních děl, z pohledu veřejnoprávní i soukromoprávní úpravy. Vymezuje pozemky jako předmět vlastnických vztahů, definuje pojmy vodní dílo a zaměřuje se na instituty vzájemného ovlivňování pozemků a vodních děl. Detailně řeší režim ochranných pásem, pozemkových služebností a povinností ve vztahu k povodňové ochraně.
|
|
|
Právní režim pozemků v hornictví
Sochovský, Vít ; Drobník, Jaroslav (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Shrnutí Tato diplomová práce pojednává o právním režimu pozemků v hornictví. Těžba nerostů a hornická činnost jako taková jsou již ze své podstaty velmi úzce spjaty s půdou a pozemky. Práce nabízí ucelený pohled na pozemkové právní vztahy v rámci jednotlivých fází hornické činnosti od průzkumu ložisek až po likvidaci a zajištění důlních děl, přičemž popisuje klíčové problémy jak z pohledu vlastníků dotčených pozemků, tak také těžebních organizací. Právní vztahy vznikající při hornické činnosti jsou velmi výrazně ovlivněny samotným jejím charakterem. V oblasti horního práva se střetávají zcela protichůdné zájmy. Zájem těžební organizace na dobývání nerostů se velmi často dostává do konfliktu se zájmem vlastníka pozemku, pod jehož povrchem se ložisko nachází. Svou roli pochopitelně hraje také stát, který v těchto vztazích vystupuje jednak jako vlastník nerostného bohatství, ale také jako autorita hájící veřejné zájmy. Úvodní kapitola definuje základní pojmy, jež jsou pro zvolené téma zásadní. Další kapitoly, jejich členění a řazení, korespondují s jednotlivými fázemi hornické činnosti tak, jak probíhají ve skutečnosti. Vyhledávání a průzkum ložiska představuje první fázi hornické činnosti. V kapitole věnované této aktivitě se práce zaměřuje zejména na řízení o stanovení průzkumného území a chráněného...
|
host ::
RSS.